Ahoj,

hlásím se pojedenácté. Pořád ve mně tak trochu doznívá Den zdraví se STOBem, který s uskutečnil 22. 10. a myslím na to, že jsem tam přede všemi slíbil, že na tom dalším za rok budu vážit 100 kg. Těším se na to, bude snad po osmnácti letech, kdy budu vážit 100 kg, což je super. Zároveň pokud se rozhlédnu po celé mojí rodině, zjišťuji, že jsem se už teď stal nejštíhlejším členem a příkladem toho, že je možné hubnout zdravě a zároveň vím, že natrvalo a přitom se netrápit hladem a neužívat zázračné pilulky na hubnutí.

Lidé v mém okolí mě neustále chválí za váhový úbytek a také za pevnou vůli, když odolávám zkušeně nástrahám všech rautových stolů a alkoholických dýchánků, kde sedím o vodě a přesto se skvěle bavím. Všichni mě podporují a těší se z mého úspěchu. A já děkuji všem přátelům na Facebooku, vám všem ze STOB klubu a všem dalším lidem, kteří si všimli, že hubnu, že se mi to daří a že je to fajn. Díky moc.

V prvních příspěvcích v tomto blogu jsem neustále omílal, že potřebuji mít méně než 120 kg, abych si mohl koupit elektrokolo. Nakonec se ukázalo, že elektrokolo nepotřebuji zdaleka tolik (navíc na zimu), jako potřebuji domácnost vybavit pomocníkem na pohyb nejoblíbenější - chůzi. Chodím denně tři až čtyři hodiny venku, ovšem v listopadu už to vzhledem k častému dešti a výraznému ochlazení není tak komfortní jako to bylo třeba v září. Přemýšlel jsem, jak chodit i v suchu a v teple v momentě kdy venku bude liják a nebo přílišná zima a pak mě to napadlo. Pořídil jsem si běžecký pás, jako takový předčasný dárek k narozeninám, které mám 15. 11. Abych ovšem dodržel i motivační hledisko, které pro mě nosností mělo elektrokolo, tak i koupený běžecký pás má nosnost 120 kg, takže mi držte palce, abych něm mohl začít chodit co nejříve. 

Na závěr trocha shrnující lyriky:

Tvrdíval jsem, že vždy pasu

po uzeninách a masu,

teď už mám životní trasu

novou, na běžícím pásu

obejdu snad celý svět.

Chci v průběhu dalších let

doma na pás skočit hned,

když chodníky skryje led.

V chůzi jsem se, věru, našel,

jsem teď chodec, chodec Vašek,

nechodím však kolem kaše

horké. K svačině mám hrášek,

k obědu zas kukuřici.

Nemizí mi úsměv z lící,

roky jsem byl medvěd spící,

dík chůzi mám pod čepicí.